Stuorradikki aiddo ovddeštuvvon lanjaid dáiddaprošeakta vuođđuduvvá dálááiggedáidaga otná ávnnaslaš nuppástussii. Dáinna lágiin vuollástit maiddái ođđa sohkabuolvva nuorat dáiddárat válddi feaskáriidda.
Dáiddárat ovddastit nuorat sohkabuolvva, geat leat riegádan 1970 ja 1980 logus, geat dássážii eai leat leamaš ovddastuvvon Stuorradikki dáiddačoakkáldagas.
Ida Ekblad (NO), Ane Graff (NO), Ann Cathrin November Høibo (NO), Aurora Passero (NO), Outi Pieski (sápmelaš/FI) ja Goshka Macuga (PL) leat guovddášlaš namat, geat váikkuhit dáláš dáiddasuorgái, sihke riikkaviidosaččat ja riikkaidgaskasaččat. Sis lea oktasaš mihtilmasvuohtan, ahte sii barget ovttaáigásaš soju siskkobealde: Ođđamaterialisma.
– Dáiddasuorggi gieskadaš nuppástus guoskkaheaddjivuođa [taktiilavuođa] guvlui, ávnnaslašvuođa guvlui ja ođđa beroštumi guvlui dáidaga materiálalašvuođas, buhtte jurddavuođđuduvvon dáidaga jagiid guhkkosaš fápmosajádaga, dadjá kuráhtor Trude Schjelderup Iversen. Son lea jođihan barggu dáiddaprošeavttain. Guovddášlaš dáiddadagus man Else Marie Jakobsen lea dahkan, ja mii leai juo Stuorradikki čoakkáldagas, šaddá earenoamáš deaŧalažžan kuráhtorlaš bargui.
Stuorradikki dáláš čoakkáldat lea ráhkaduvvon rádjerasttildeamis dáidaga, politihka ja historjjá gaskkas, ja stuorra čiŋaheamit leat historjjá ollodahkii boktán stuorra almmolaš beroštumi ja digaštallama. Muhto dát lea vuosttas geardi go Stuorradiggi diktá ovtta tematihka leat olles dáiddaprošeavtta láidesteaddji. Guhtta dáiddára Prinsens gate 26:s Oslos dahket ávnnasguorahallama váldoáššin, ja dahket dáiddadahkosiid mat leat čiekŋalit politihkalaččat ja áššáiguoskevaččat gažaldagaide loaktinnanusvuođas, birasáitagis, elliidsuodjaleamis ja dálkkádagas.
– Ollugat leat sii geat leat čujuhan, ahte dáláš nuppástus ávnnaslašvuođa guvlui lea aiddo dat vealtameahttun kritihkalaš beroštupmi, man mii dárbbašit dáláš biraslaš ja dálkkádatlaš hástalusaid dustemii, dadjá Schjelderup Iversen.
Dáiddaprošektii leat buvttaduvvon golbma ođđa dáiddadahkosa. Polskalaš dáiddár Goshka Macuga lea dahkan ovtta dain. Gođđojuvvon tekstiila mii vuođđuduvvá fotokollášii, masa son lea govvaávdnasiid viežžan Stuorradikki arkiivvas. Bargu guovdilastá dilálašvuođa gárgedeami ja luonddu gaskkas, politihka ja loaktinnanusvuođa gaskkas. Aurora Passero ja Ida Ekblad leaba ráhkadan guokte eará ođđa buvttadeami, ja goappašat hástaleaba earu málagovvanjuohtama ja tekstiilla gaskkas. Passero dáiddadagus lea guhttanuppelohkái mehtera allosaš gieđain ivdnejuvvon ja duolbasit gođđojuvvon nylontekstiila. Ekblad lea gárgedan su iežas ávdnasa, plastisola, mii dahká golbmaollilvuođa málagovvii.
Lea maiddái ostojuvvon sisa tekstiiladáiddadagus dáiddáris Ann Cathrin November Høibo ja golbma dáiddadahkosa dáiddáris Ane Graff. Dát maŋit dáiddadagus lea nu gohčoduvvon tekstiilamálagovva, mas gieđain ivdnejuvvon silki lodnjejuvvo ja giddejuvvo liidnái sávnnjiiguin. Stuorradikki čoakkáldagas lea vižžojuvvon norgalaš dáiddára Else Marie Jakobsen «dáistalangiehtačálus» ja Suoma beali sámi dáiddára Outi Pieski njeallje tekstiilamálagova. Su dáiddadahkosat orrot govahallamin eanadaga, muhto leat iešalddes luondu, dat buorremealgadii vuigŋet luonddu eambbo go čájehit dan: Ruoná oasit muittuhit rumššagan sámmáliid, čuvges oasit leat dego njuorasmahtti duoddarat ja suinniid lágan riesaldagat leat čiŋahuvvon miehtá buot.
Kuráhtor Schjelderup Iversen muitala ahte dán prošeavtta váldoášši lea veahkehit rahpat dáiddalašvuođaide, mat aiddo dál gieđahallet ávnnasnjuorasvuođa sin iešráđálaš vuogi mielde.
– Ulbmil lea ahte daid sáhttá oaidnit guhtet guimmiid oktavuođas. Ii dušše sohkabuolvvaid gaskkas ja rastá.
Stuorradikki dáiddalávdegottis, man Olemic Thommessen jođihii, lea leamaš ovddasvástádus dáiddaprošeavttas. KORO seniorkuráhtor Trude Schjelderup Iversen lea leamaš prošeaktajođiheaddji ja kuráhtor dán dáiddalávdegotti ovddas.
Loga eambbo dáiddáriid ja sin dáiddaahkosiid hárrái Stuorradikkis dáppe:
Ida Ekblad (r. 1980) lea okta Norgga dovdoseamos dáiddáriin, geas lea munnás riikkaidgaskasaš olgogovva. Su barggut leat čájehuvvon árvvusadnojuvvon institušuvnnain nugo New Museum, Palais de Tokyo ja Venezia-biennála. Loga eambbo dáppe.
Ane Graff (r. 1974) bargguid váimmus jorrá ávdnasa luonddu guorahallama birra, man lea dutkan ja lađastan uhcimus osiid duohkai. Loga eambbo dáppe.
Ann Cathrin November Høibo (r. 1979) lea váikkuhan ollu dasa, ahte tekstiiladáidda adnojuvvo návccalaš sodjun dálááiggedáidaga suorggis, mearkkašahtti dáiddadahkosiiddisguin main leat dáiddahistorjjálaš čujuhusat ja leat movttiiduvvan dáiddáriin nugo Hannah Ryggen ja Else Marie Jakobsen. Loga eambbo dáppe.
Goshka Macuga (r. 1967) bargá installašuvnnaiguin ja tekstiillaiguin, mat vuođđuduvvet historjjálaš, fotográfalaš arkiivamateriálaide. Son evttohuvvui árvvusadnojuvvon Turner-bálkkašupmái jagi 2008, ja oassálasttii deaŧalaš dálááiggedáiddačájáhussii Documenta jagi 2012. Loga eambbo dáppe.
Aurora Passero (r. 1984) lea nuorra dáiddalašvuohta, geas lea juo leamaš sierračájáhus Vigeland-museas ja Kunstnernes hus:s [Dáiddáriid viesus]. Son bargá tekstiillain, govvabázzečuollamiin ja málagovvanjuohtamiin. Loga eambbo dáppe.
Outi Pieski (r. 1974) lea Suoma beali sámi dáiddár, geas leat nanu ruohttasat sámi kultuvrras. Loga eambbo dáppe.
Else Marie Jakobsen (r. 1927-j. 2012) leai deaŧalaš norgalaš tekstiiladáiddár, gii lea leamaš guovddážis stuorra čiŋahemiin Norggas. Son dáistalii tekstiiladáidaga vuoigatvuođalaš saji ovddas dálááiggedáidagis, mas máŋga su dáiddadahkosa leat nu gohčoduvvon dáistalangiehtačállosat dahje prošeaktadahkosat. Loga eambbo su barggus dáppe.
Buot teavsttaid dáiddadahkosiid birra lea čállán Line Ulekleiv, gii bargá árvvoštallin, čállin ja doaimmaheaddjin.
Dáiddaprošeavtta oktavuođas lea buvttaduvvon logahallan, mas leat esseijat, sáhkkehallamat ja biografiijat dáiddáriid hárrái. Diŋgo logahallama e-poastta bokte dáppe: post@koro.no, dahje viečča olles logahallama dáppe. Kuráhtorteavstta sáhtát viežžat sihke dárogiela ja eŋgelasgiela veršuvnnas.
Háliidatgo oaidnit dáiddabargguid albmaáimmus? Stuorradiggi fállá sihke rabas ja ovddalgihtii diŋgojuvvon dáiddačájehemiid vuossárggaid. Rabas dáiddačájeheamit dáhpáhuvvet dábálaččat vuosttas vuossárgga juohke mánus. Eará vuossárggaid sáhttet dáiddačájeheamit ovddalgihtii diŋgojuvvot. Loga eambbo Stuorradikki ruovttusiiddus.