KORO lea mearridan sámi giellaplána
Čakčat 2023 mearridii KORO plána sámi giela geavaheami várás. Mii leat sáhkkehallan KORO direktevrra Sigurd Sverdrup Sandmo dán birra.
Mii dat lea plánaid?
-Geavatlaččat dát lea plána, mii muitala juoidá das guđe láhkai KORO galgá vuoruhit sámi giela geavaheami čuovvovaš jagiid. Váldonjuolggaduslaččat dát gusto gulahallan- ja gaskkustanbargui neahta bokte, muhto maiddái ovdamearkka dihtii dáiddabargguid galbemii doppe gos olbmot oidnet dáidagiid. Dat lea vuosttain oalle oktageardásaš plána, ja áinnas vuosttaš lávki juoga man nu stuorábu guvlui.
KORO lea stáhtalaš doaibma sámi giellaguovllu olggobealde. Manne mii leat dákkár plána ráhkadan?
-KORO soaitá leamen uhca etáhta virggehasaid logu dáfus, muhto mis lea deaŧalaš sadji sámi dáidaga, kultuvrra ja historjjá gaskkusteaddjin ja hálddašeaddjin. Go KORO fátmmastuvvo huksenprošeavttaide Sámis, de lea dábálaččat dáid prošeavttaid bajit sámepolitihkalaš juksanáigumuš bajidit sámi giela ja kultuvrra. Dakkár prošeavttain ii sáhte dáiddabuvttadeami árvvoštallat beroškeahttá giellapolitihkalaš áigumušain.
-Lassin velá dáidda dieđusge govddiida sámi gehččiid čalmmiide. Go juo gaskkusteapmi sárdnu sámi giellaguovllu olbmuide, de galggašedje teavsttat ja eará gaskkustanávdnasat vealtameahttumit leat sámegillii. Dás mii leat sámelága giellanjuolggadusaid siskkobealde. KORO lea čuvvon dán geavada muhtin áiggi juo, muhto mii dárbbašit vuogádahttit dan.
Nu ahte plána lea ráddjejuvvon gustot dušše sámi giellaguvlui?
-Ii leat, gal mis leat stuorát gudneáŋgirvuođat go diet. Mis leat ollu sámi dáiddáriid dahkan dáiddabarggut Sámi olggobealde maiddái, mat eai leat vel dássážii gaskkustuvvon sámegillii. Mis leat maiddái dáiddabarggut, main lea nu stuorra almmolaš árvu, ahte mii seahtit jurddašit maiddái sámegielat gehččiid bearrái go daid galget gaskkustit, beroškeahttá leago dáiddáris sámi duogáš dahjege ii. Ovdamearkka dihtii galget guovddášlaš dáiddabarggut mat leat ođđa ráđđehusgoartilis, dán plána mielde maiddái gaskkustuvvot sámegillii.
-Loahpas dáhtun cealkit, ahte giellaplána dovddasta ja dohkkeha giellavásttolašvuođa mii čuovvu KORO rollas sámi dáidaga buvttadeaddjin, hálddašeaddjin ja gaskkusteaddjin. Plána dovddasta ja dohkkeha dan árvvu, mii sámi dáiddasuorggis lea KORO servodatbargogohččumii Sámis ja Norggas.
Dáppe gávnnat KORO muhtin sámi dáiddaprošeavttaid
Outi Pieski galgá ráhkadit ebmos dáiddabarggu ođđa ráđđehusgoartilii Osloi / Oslovii, ja su barggu vuolggasadji lea sámi historjá, kultuvra ja duodji. Loga eambbo AAkhA hárrái dáppe.
Ä’vv- Saa’mi mu’zei Njauddâmist / Nuortasámi musea lea Njávdámis Finnmárkkus. Geir Tore Holm lea ráhkadan ovtta ovddimuš dáiddabarggu, maid oainnát ovdalgo loaiddastat musea šielmmá badjel, namalassii uksageavjja Omasum.
KORO oamasta stuorrá dáiddačoakkáldaga maid Iver Jåks / Ivvár Ivvár lea dahkan. UiT Norgga árktalaš universitehtas Romssas leat ovdamearkka dihtii máŋga skulptuvrra, maid Jåks lea ráhkadan.
Jagi 2022 rahppojuvvui Saemien Sijte – Åarjelsaemien museume jïh kultuvrejarnge Snåasesne / Oarjelsámi musea ja kulturguovddáš Snoases. Tomas Colbengtson ráhkadii dáiddabarggu museai, mii čatnasa čavgadit oarjelsámi historjái, mytologiijai ja lundui.
Sámedikkis – Saemiedigkiesne – Sámedikkes leat máŋga mávssolaš dáiddabarggu. Luottat – Spor lea dáiddabargu, man dáiddár Hilde Skancke Pedersen ráhkadii dievasčoahkkinsálii jagi 2000.
Sámi giellaplána sáhtát lohkat dáppe dárogillii ja dáppe sámegillii.